Andělé

tohle jsou krátké příběhy o andělech, kteří jsou součástí mého života. Přepsala jsem z esemesek, které jsem posílala kamarádovi

„Je to už dlouho. Ten příběh začíná někdy před třinácti lety. Díky synovi se mi do rukou dostala knížka o andělech. Moje dcera se o rok později než její vrstevníci znovu pokusila chodit do tanečních. A v Berouně a jiných pidi městech je to tak, že chodíš s partnerem. Což jsem se teda dozvěděla, když jsem s ní vplula na první hodinu a ona odešla na záchod. Sdělila mi to jedna maminka, kterou jsem znala. Nevím proč, ale mě to tenkrát vyděsilo. A v té knížce o andělech psali, že když máš strach, můžeš poprosit anděla o pomoc. Jsem nezaváhala a hned jsem poprosila archanděla Michaela o pomoc. Za chvíli začala hodina a pánové se měli zadat. K Andulce se hned přihrnul jeden kluk a jak jsem se později dozvěděla, hned ji požádal, aby spolu mohli tancovat celé taneční. Když byla přestávka, tak Andulka přišla a řekla mi, že ten kluk se jmenuje Michal. To je první kousek.

…Každopádně sranda s Michaelem, mě poměrně přesvědčila o tom, že na té knížce může něco být. A bylo tam taky, že se můžeš zeptat svýho anděla, jak se jmenuje.

…No a tak jsem se jednou zeptala. Dostala jsem odpověď a hrozně jsem se podivila. Vlastně se mi to jméno úplně nelíbilo a zdálo se mi divný. Promiň anděli… A protože jsem chytrá holka, tak jsem navíc to jméno zapomněla.
Naštěstí mně to zajímalo, a tak jsem se po nějaké době omluvila a požádala jsem, jestli by mi to jméno nemohli říct ještě jednou. A řekli a víš, jak jsem ho poznala? Protože to bylo to divný jméno 😂 A ještě to nekončí.

…A jednou, to jsem zařizovala jednu zubařskou ambulanci, jsem seděla se sestřičkou (zdravotní), někde u Václaváku ve vnitrobloku v malé vinárně na zahrádce pod slunečníkem. Bylo krásně, pily jsme víno a povídaly si. Ona byla jedním z nejokoralejších lidí, jaké jsem poznala, už předtím mi vyprávěla věci o svém životě, které bych nikdy nikomu neřekla, jak byly hrozné. Ale tenkrát bylo hezky a já jí vypravěla tenhle příběh, jak jsem se zeptala na jméno svého anděla. Měla jsem položené ruce na stole a najednou se pod tím slunečníkem k nim sneslo bílé peříčko. A ta sestřička se jen usmála a řekla, to jsou ti tvoji andělé 🙂

…A od té doby spolu mluvíme 🙂

…Jo, mám je ráda a je s nima sranda

…dělaj kouzla, aby si věděl, že můžeš být šťastnej 🙂“